Náhodné komentáře k Americe a k Američanům

Čta (??) jeden z mně milých blogů na adrese http://girlinczechland.com/ (nevím proč, ale nechce to se mnou spolupracovat na odkazech), řekla jsem si, že zkusím dát dohromady pár věcí, kterých jsem si tu všimla a které jsou tu jinak než u nás doma.

Popravdě, těch věcí je strašně moc. STRAŠIDELNĚ, jak říká můj dědeček. Začala jsem si dělat poznámky, ale teď mě zase napadají jiné, takže žo bude spíš taková náhodná přehlídka věcí, které mě zrovna napadnou.

Kladou tu důraz na obrovský výběr ovoce a zeleniny
Nevím, jestli je to tím, že jejich země sahá od severu po jih, takže mají k dispozici pomeranče i kukuřici, ale místní obchody naše dalece převyšují, co se nabídky ovoce a zeleniny týče. Když jsem prvně tady navštívila náš oblíbený obchod Wegmans, zůstala jsem na chvilku stát s otevřenou pusou, tak velké to je! Najdete tu k prodeji všechno, co vymyslíte (jen banánu tu mají tři druhy! a jablek asi dvacet!) a taky pár věcí, které nevymyslíte (asi patnáct druhů brambor a asi sedm druhů cibule, nemluvě o nejrůznějších typech salátu, ředkví, celerů a podobně). Navíc je naprosto zřejmé, že jsou si vědomi faktu, že pěkná nabídka prodává, takže je všechno krásně vystavené a saláty a jim podobné dokonce čas od času pokropí studenou vodou, takže vypadají čerstvě jak ze zahrádky po dešti! Chtěla bych vám to vyfotit, ale teprve sbírám odvahu; ono se to v těch obchodech nesmí a já nechci, aby na mě vlítnul nějakej zlej a ošklivej a agresívní sekuriťák, jak oni tak v těch nákupních centrech bývají.

Jinak musím přiznat, že některé nabídky mě tolik neohromují - třeba na nabídku masa si potrpíme v Čechách víc - ale téměř všechno naše obchody převyšuje. Samozřejmě mě uhranuly bagels a muffins a celé oddělení dortů a pečiva; toho si teď na té zpropadené dijétě mnoho neužiju. Normálního chleba abys pohledal, půlku koupím za tři dolary! A mají jen dva druhy, tmavý a světlý, ale oba dobré. Tak aspoňže tak.


Nestahují filmy ani hudbu
To když jsem se dozvěděla, jen jsem nechápavě koukala. Dokonce jsem je měla, ehm, za hlupáky, že platí peníze za něco, co můžou mít zadarmo! - Nu, pak mi řekli, že jestli na mě ze školy přijdou, že něco stahuju, můžou mi dát pokutu pěti tisíc dolarů, což je bratru sto tisíc korun! Tak jsem si to rychle rozmyslela. Chvíli jsem si připadala jako v kleci, neboť na naší vytížené studentské síti nejde moc dobře youtube a prostě co když se chci podívat na film, který zrovna nemám?

Tak jsem objevila nabídku DVD v naší školní knihovně a začala jí hojně využívat. Mají tam skoro všechno, co vymyslíte, krom nejnovějších oskarových filmů (to mě trošku zklamali, chtěla jsem se na to podívat) - ale jeden z nich nedávno promítali ve škole, takže dostupné jsou.

Pak jsem objevila Pandoru. Na adrese pandora.com zadáte třeba hudební styl nebo skupinu nebo zpěváka, který vás baví, a pandora vám sama vyhledá příbuznou hudbu, kterou vám ve stylu rádia přehrává. Protože je to všechno legální (!), je potřeba za to platit a jelikož tohle je služba zadarmo, sem tam na vás mezi písničkami vyskočí reklama. Teď zrovna jsem koukala, že dělají Pandoru 1, kde po zaplacení poplatku nejsou reklamy a je ještě lepší kvalita hudby - ale na kvalitu si na pandoře nejde stěžovat! A na rozdíl od Groovesharku a YouTube se nezasekává, což doteď nechápu. Doufám, že Pandora bude fungovat i v Čechách.

Druhou službou pro legální média je Netflix.com, tady velmi populární, v Čechách zatím není vůbec dostupný (a to i když ho máte zaplacený - ozkoušeno). Za osm dolarů měsíčně máte k dispozici hromadu filmů a seriálů ve vysoké kvalitě ke koukání ihned. Nejsou tam všechny filmy a nejsou tam ty nejlepší filmy, ale je tam toho hodně. Za dalších osm dolarů máte přístup do DVD databáze, která funguje nějak, že vám pošlou film na DVD domů a vy ho po nějaké době pošlete zpátky. No, to by tady s naší počtou asi nešlo, že. Jinak je ale Netflix skvělý, jen ho nesmím zapomenout odhlásit, než se vrátím domů.


Vůbec jsou poctiví, až je to nakažlivé
V Čechách dostaneme zpátky test a pokud ho rovnou doma nenaskenujeme a musíme ho vrátit, aspoň ho pro budoucí generace nafotíme mobilem. Poznámky vzájemně sdílíme. Vědomosti při testech občas taky vzájemně sdílíme, prostě jedno velké spolupracující studentské těleso.
Tady se poznámky rozhodně nesdílí hromadně, maximálně je možné někoho pěkně poprosit a dojít si k němu něco přepsat ze sešitu.
Dostali jsme zpátky test z psychologie a nikoho nenapadlo to nafotit, profesorka přímo řekla, že ho chce zpátky, protože chce některé otázky použít pro další třídy. Sice varují před opisováním, ale upřímně jednak to moc nejde, a druhak... já nevím, prostě se to nedělá. Je to hrozně zvláštní, že i já, která v Praze u testů na nějakou intelektualitu moc nedám a spíš hraju na to, abych ho napsala, tady najednou považuju opisování pod svoji úroveň. Možná je to i tím, že oni tu za to vzdělání platí 30 tisíc dolarů ročně (to je 600 000 korun ročně - pro představu), k tomu ubytko a jídlo a podobně, takže se za ty peníze zřejmě chtějí něco naučit. Což chápu a je to jeden z důvodů, proč podporuju placení školného. Ale zpátky k podvádění - zřejmě je tady jiná mentalita.

Je teda pravda, že u každého předmětu varují před plagiátorstvím (to se u nás dělá taky, bore-snore) a profesorka na literaturu dokonce říkala, že se jí to už i u naší skupiny stalo, takže zřejmě se to i tady sem tam naskytne. Ale sama za sebe můžu říct, že mě to tu trochu kope ještě k větší poctivosti. Byť práce jsem nikdy neplagiarizovala, nejen že je to pod moji úroveň, ale podle mého to musí být strašně poznat, neboť já mám svůj styl a každý další člověk má další styl a kdybych to zkusila kombinovat ve stylu copy-paste, musí to prostě na každého z toho textu přímo křičet.


Mají tu přechlorovanou vodu
Nejen, že je tu ten chlor cítit z vody, kterou pořád piju (jak je možno si povšimnout z fotek jídel), ale taky po něm víc zasmrádají ručníky. Je to hrozně zvláštní, protože na pokožce nic nepozoruju, ale na ručnících to poznat je a jak! Abych tu nebyla za prasátko, samozřejmě ručníky peru tak často, jak to jde, ale stejně jsou zatuchlé a říká to i Kuba.


Všechno tu je dřevěné
A to nemluvím jen o věcech, které vás tak napadnou - třeba nábytek - že když mají dostatek dřeva, udělají je z něj a ne z dřevotřísky; třeba sloupy na elektřinu tu jsou ze dřeva. Lavičky venku (někdy). Ukazatele ve škole, různé cedule. Podlahy v bytě. Víc mě nenapadá, ale obzvlášť ty sloupy mě překvapily.

Sepsala jsem toho sice ještě jednou tolik, ale protože se občas kroutíte, že jsem toho nakecala moc, ušetřím vás a lípnu to sem jindy :)

Mávám!